Martin Koníček
Blog
Trip report: Egypt, Hurghada a hotel MercureTrip report do hotelu Mercure v Hurghadě v Egyptě s výletem do Gízy k pyramidám s mojí přítelkyní na začátku roku 2024.
Dřete bídu s nouzí, možná jste zaspali?Váš obor už není to co býval, skvělé mzdové podmínky zmizely, stala se z toho bezduchá otročina, a za čím dál méně peněz s čím dál větší „buzerací“, kde děláte chybu?
To, že počítače budou vše dělat sami je tak naivní, jako že když se stanete miliardářem nebudete mít problémy„Nyní jste miliardář, takže nemáte problémy“: povídá reportér miliardáři v rozhovoru, a tváří se překvapeně na odpověď: „víte, ono je to vlastně spousta zodpovědnosti a hodně práce“, když mu boháč odpovídá, některé hry v životě vlastně nelze vyhrát.
Recruiteři tvrdí, že ajťáků je přebytek, nenechte se vysmát!Hledáte pět testerů a přijde vám sto padesát životopisů, po dvou dnech pozici uzavřete, to je dnešní svět IT, nebo ne? Vždy je strašná otázka, jestli hledáte kvalitu nebo kvantitu, a opravdu kvalitních lidí je málo i v dnešní době, to mi teda věřte.
Věřil jsem, že „je to individuální“ je klasický bullshit, ale mýlil jsem seJsou lidé, kteří mají průměrné příjmy 200.000+ Kč měsíčně za celý rok, a pracují jen pár měsíců v roce, a funguje jim to, a lidé vydělávající sotva polovinu dřou celý rok, a to dokonce dělají stejnou práci. Jak je to možné? Je to individuální.
Zaměstnanci jak z africké vesnice ve vaší firmě, co pracují za tři banány denně? Radši se jich zbavte!Možná jste to slyšeli, na vesnici v Africe se západní organizace pokusili postavit studnu, aby vesničtí Afričani nemuseli chodit několik kilometrů pro vodu. Výsledek? Chvíli to fungovalo, celá vesnice měla studnu, ale po pár měsících se studna zanesla, a všichni z vesnice opět začali chodit znovu několik kilometrů pro vodu, protože přeci nikdo nebude čistit studnu, když by z toho měli užitek i ostatní, nedej bože, že čištění by zabralo víc času než dojít sám pro vodu nyní.
Proč buduji brand, a je to taková tragédie?Když jsem naposledy sháněl zakázku, některé firmy zvolili systém výběrových standardizovaných výběrových řízení, jak kdyby kupovali nějakou komoditu, třeba pšenici, nebo pomerančový džus, a jsou i firmy, které jsou na to, že lidi vnímají jako komoditu hrdé (prohlédněte si sociální profil ÚOL).
Jak o mě někteří říkají, já jsem oportunista, když před hlavním vchodem do budovy bude kilometrová fronta, já vymyslím způsob, jak jít zadním vchodem, prostě na konkurenci si moc nehraju, a možná si říkáte, jakou to má výhodu pro klienta, a to vám hned vysvětlím.
Budu se tvářit překvapeně, lidi jsou komfortní.Dřív jsem svoje okolí ani moc nesledoval, byl jsem zahleděný do sebe, a jel jsem podle pravidla „podle sebe soudím tebe“, navíc dřív jsem byl také mladší 😊 Čím víc jsem starší, tím víc sleduji, jak je normální a běžné žít extrémně ve své komfortní zóně, až mě to šokuje.
Je recruitment tragédie? Transakční byznys, který předběhli realitní makléři. Interní HR válí!Říkáte si, co má společného recruitment s realitním byznysem, a já bych řekl, že hodně. Jedná se o transakční byznys (kde bych řekl, že recruitment má trošku výhodu, protože práci měníte několikrát za život, zatímco nemovitost kupujete jednou dvakrát za život), kde se prodávají věci s vysokou hodnotou, a provize je ve stovkách tisíc, přesto realitní makléři dokázali z obdobného byznysu vytěžit více.
Zvrácená měřítka úspěchu, která vás dostanou jen do depresí.Dostat se do Forbesu jako úspěšný člověk vlastně není těžké, stačí být jen kriminálník, ukrást pár miliard, a než na to přijdou, jste ve Forbesu. Ale o tom jsem se vůbec nechtěl bavit, co to je sakra za hloupost poměřovat úspěch podle množství peněz a majetku, který máte.