Bonusy nejsou pro každého

Bonusy nejsou motivace pro každého. Mě nemotivují vůbec a čím víc o nich přemýšlím, tím víc si myslím, že škodí i firmám.

Nikdy jsem nepochopil, jak ten obchod funguje. Měsíc přesčasů na projektu, žádný sport, a pak bonus a týden na Maledivách. Zdraví, které jsem tím měsícem spálil, bych ve stáří platil třikrát. Takhle nepřemýšlím.

Uvažuju dlouhodobě a nežiju k žádnému termínu. S krátkodobými penězi neumím plánovat, protože můj život stojí na malých postupných změnách a odměna po skončení projektu do něj nezapadá.

Teď ta nepříjemnější část. Když někoho zaplatíte za jeho vlastní cíl, začne hrát sám za sebe a cíle firmy i kolegů ho přestanou zajímat. Za bonus se dá koupit sobecké soustředění, ne spolupráce.

A KPI? Většinou jsou značné zjednodušení reality. Lidi se upnou na těch pár čísel, která se měří, a všechno ostatní zanedbají, tedy přesně to, co se do tabulky nevešlo.

Pokud řídíte lidi, zkuste se jich zeptat, co je motivuje doopravdy. Bonus to být nemusí.

Jak si práci nastavit tak, aby fungovala dlouhodobě a bez sprintů na poslední chvíli, rozepisuju v newsletteru “Sám sobě ajťákem”. Chodí zhruba jednou měsíčně, žádné výplňové e-maily. martinkonicek.eu/newsletter/