Nadiktoval jsem to do mobilu

Tenhle příspěvek jsem nadiktoval do mobilu cestou z jednání. Čtyři body, dvě minuty mluvení, a AI z toho udělala text, který teď čtete.

Nepíšu ale “napiš mi post o X” a nekopíruju, co vypadne. Mám na to skill - několikastránkový návod, který jsem si postavil z vlastních starých příspěvků. Definuje, jak mluvím, čemu se vyhýbám, jakou má mít post strukturu, kdy je čtenář unavený z odrážek a chce plynulý text.

AI v tom dělá jednu věc: bere moji myšlenku a dává jí formu. Text vytváří ona, ale styl je pořád můj - a to je rozdíl mezi “AI mi napsala post” a “AI mi pomohla dostat myšlenku z hlavy na obrazovku rychleji, než bych to napsal sám”.

Zajímavé je, že samotná myšlenka v bodech - jako ty čtyři nahoře - je často delší než výsledný text. Nejtěžší část psaní nikdy nebyla formulace vět. Byla to ta minuta, kdy víte, co chcete říct, a nevíte, jak to začít napsat.

Přesně tohle je i téma, které mě teď zajímá nejvíc - jak AI mění ne to, co děláme, ale to, kolik věcí se nám teď vyplatí vůbec zkusit. Rozepisuju to v newsletteru “Sám sobě ajťákem”. Chodí zhruba jednou měsíčně, žádné výplňové e-maily. martinkonicek.eu/newsletter/